ZA NEOZNÁMENÍ OSVOBOZENÉHO PŘÍJMU - POKUTA!!!

S novelou zákona o daních z příjmů přibyla od roku 2015 nová povinnost. Jedná se o oznamovací povinnost spojenou s příjmy fyzických osob, konkrétně s příjmy osvobozenými od daně z příjmů fyzických osob. Povinnost oznámit příjem, který je od daně osvobozen, se týká příjmů nad 5 mil. Kč v jednotlivém případě. Povinnost se týká jak rezidentů ČR, tak daňových nerezidentů.

Jedná se o příjmy:

1. peněžní, kdy poplatník obdržel určitou částku v penězích. U příjmu v cizí měně je nutné částku přepočítat na Kč,

2. nepeněžní v podobě určitého nabývaného majetku nebo jiného majetkového prospěchu. Dokud nebude správcem daně (pravděpodobně Generální finanční ředitelství) zveřejněn seznam příjmů, kterých se oznamovací povinnost netýká, bude se jednat například o příjmy:

■■ z prodeje nemovitých věcí,

■■ z převodu majetkových účastí, včetně prodejů družstevních bytů,

■■ z prodeje uměleckých děl,

■■ z prodeje cenných papírů,

■■ z dědictví a odkazu,

■■ z darů,

■■ ze směny.

V činnosti realitních kanceláří se budeme setkávat s případy:

■■ osvobození při převodu podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů („ZDP“) po uplynutí lhůty dvou roků bydlení v jednotce nebo rodinném domě,

■■ osvobození při převodu podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP po uplynutí pěti let od nabytí nemovité věci,

■■ osvobození při převodu nemovitých věcí nabytých na základě restitučních předpisů (§ 4 odst. 1 písm. g) ZDP),

■■ bezúplatných převodů (darování), které jsou osvobozeny podle § 4a ZDP,

■■ směn nemovitých věcí,

■■ osvobození při převodu obchodních podílů v podobě bytů a nebytových prostor (§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP),

■■ osvobození při prodeji cenných papírů po třech letech podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP například v podobě nemovité věci v majetku akciové společnosti.

Seznam těch osvobozených příjmů, které překračují hranici 5 mil. Kč, uvede poplatník v příloze daňového přiznání – za rok 2015 do 1. 4. 2016. Pokud nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání, uvede osvobozené příjmy v samostatném podání správci daně ve stejné lhůtě.

V oznámení se uvede výše příjmu, popis okolností nabytí příjmu (prodej, dědictví, dar) a datum, kdy příjem vznikl. Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů. Předpokládám, že solidní obchodní partner (daňový poradce, realitní kancelář, advokát, notář apod.) na tuto povinnost klienta upozorní!

Zjistí-li správce daně nesplnění této povinnosti, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění v náhradní lhůtě.

Při nesplnění této oznamovací povinnosti bude poplatníkovi vyměřena pokuta:

■■ 0,1% z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní po skončení lhůty, aniž by k tomu byl vyzván správcem daně,

■■ 10% z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván správcem daně, nebo

■■ 15% z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Vyměření bude v podobě platebního výměru, pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Jsem zvědav, jaké okolnosti bude správce daně ochoten zohlednit!

Ing. Petr Kout

daňový poradce